Jak obléct to, co nemá váhu a zachytit světlo, který nám protéká mezi prsty?
Kinetická instalace Corpus Lucis balancuje na křehké hranici mezi hmotou a absencí . Průsvitné oděvní objekty levitují v prostoru a v neustálém pohybu zachycují prchavé vteřiny. Oděv, tradičně chápaný jako pevná ochrana lidského těla, se zde mění v transparentní, ultralehkou membránu z hedvábné organzy, zbavenou veškeré váhy. Přiznaná mechanika vytváří surový kontrast k éterické jemnosti textilu. S każdým otočením, s každou změnou světla se oděv rodí znovu a jinak.
Fyzické svědectví o pomíjivosti přítomného okamžiku, který existuje jen tady a teď.
Instalace: Pavel Liška
