Andrea Vytlačilová a Veronika Velčovská Jiroušková ve společném projektu hledají malá kouzla odehrávající se na pozadí všedních detailů prostředí, které je obklopuje.
Dvě designérky, které žijí dvojí život – přes den matkou, po setmění designérkou. Světlo jako pomyslný milník mezi dvěma světy. Obě autorky společně pátrají po kráse ve všednodennosti. Může být kabel od lampy, o který jsem přes den třikrát zakopla najednou krásný? Předmět, který ještě před pár minutami zosobňoval to největší zlo, se ze šmodrchance proměňuje v inspirativní borduru pro šátek, zapomenutá svačina doplňuje tkaný vzor bohatého českého brokátu a opuštěný balkón se stává oázou ženy, která po uspání dětí prochází přerodem z matky na autorku jako mávnutím kouzelného proutku. Nebo vypitím studené kávy? Ústředním motivem je bohatá kvetoucí vistárie – rostlina, která se s každým dalším květem přetváří v živější a živější ekosystém – je to ještě stopkatý chlupatý lusk nebo vypláznutý jazyk? Tyčinky nebo zapomenuté svorky na papír? Vistárie přebubřele přetéká pres zábradlí a symbolizuje tak stékání a rozpíjení se starostí celého dne, ponoření se do fantazie a hledání záchranného lana imaginace, liján fantazie.