Minimalistická procesuální instalace RE se vrací k principu camera obscura – elementárnímu optickému jevu, z něhož se zrodila fotografie. Soustava černých objektů zachycuje okamžiky procházející malým prostorem a světlem je zaznamenává na fotografický papír.
Dírkové komory různých proporcí a hloubek vznikají jako autonomní autorské objekty, jejichž parametry určují charakter výsledného obrazu.
Nejde o reprodukci reality, ale o obraz, který může vzniknout pouze působením světla, konkrétního objektu a času.
Během výstavy budou některé z objektů skutečně exponovat okolní prostor.
Poslední den se instalace promění a černé objekty budou nahrazeny vyvolanými negativy, které v nich během předchozích dnů vznikaly.
Každý obraz je otiskem okamžiku, který se již nikdy nebude opakovat.
Instalace nás ponechává s otázkou, kolik světla zůstává za hranicí našeho vidění a vnímání.
