Uprostřed poklidné atmosféry podkrovního ateliéru stály vázy, které byly ústředním tématem našeho rozhovoru. Nezůstalo ale jen u mluvení! Byly to zároveň objekty, se kterými náš hostitel neustále manipuloval, používal je jako názornou ukázku. Dokonce simuloval samotnou technologii jejich vzniku. Profesor Jiří Pelcl očividně o designu a umění nejen vášnivě přemýšlí, ale stejně tak se k němu i s nadšením chová.
Pane profesore, dovolte mi začít jednoduchou otázkou. Těšíte se na Designblok?
Ano! Vždycky se kolem něco děje, vždycky je co vidět. Je to pro mou profesi důležitý týden. Mám také radost, když vidím, co nového dělají mí studenti. Jsou to třeba i projekty, které bych do nich ani neřekl. A to je fajn!
Já sám nebudu mít vlastní expozici v rámci Openstudia, ale podílím se na několika jiných projektech. S Janem Činčerou připravujeme produkty pro děti a do domácnosti. Ve škole připravujeme zajímavou výstavu s názvem Design pro seniory britského designéra Paula Chamberlaina. Půjde o produkty pro starší lidi, jako jsem třeba já.
V neposlední řadě pak v Arthouse, v budově Lapidária, budu vystavovat skleněné vázy, které můžete vidět rozpracované okolo mne.
Právě Lapidárium je velmi specifickým prostorem. Ovlivnilo samo o sobě proces navrhování?
Spíše než o objekt samotný, jde o způsob, jakým budou objekty instalovány. Je to velmi krásný prostor, ale budova může návrh ovlivnit a nemusí. Tři vázy budou umístěny na soklech mezi čtyři barokní andělíčky, kteří jsou součástí stálé expozice.
Sklo jsem chtěl kombinovat s jinými materiály! Jedna váza bude doplněna o peří, druhá o ženské vlasy. Původně jsem chtěl použít žíně, ale budou to opravdové vlasy. Není úplně jednoduché je spojit a následně připojit ke sklu. Tento detail bude ještě trochu obtížný. Třetí kus bude pravděpodobně doplněn o větve – přírodní, možná kovové. Pojícím prvkem vzhledem k amorkům v Lapidáriu je tedy motto lásky – lásky mezi materiály.